Studentská konference Niels Bohr jako vědec, filosof a občan

17. dubna 2013

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Bohr (7.10. 1885 – 18.11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, a jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.[1]

 

K 50. výročí úmrtní Nielse Henrika Davida Bohra připravila Katedra filosofie Univerzity Pardubice, v čele s Mgr. Filipem Grygarem, Ph.D., a se studenty Universitas, Patrikem Čermákem a Kateřinou Šraitrovou, studentskou konferenci Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Konference se konala 20. listopadu 2012 v pardubickém Klubu 29. Cílem této pravděpodobně první bohrovské konference na českém území, bylo nastínit a připomenout Bohrovo vědecké, filosofické i občanské působení a probudit zájem o tohoto u nás dosud opomíjeného myslitele u dalších studentů či budoucích vědců z různých vědních disciplín.

 

Zahajovací přednáška Niels Bohr jako vědec, filosof a občan Mgr. Filipa Grygara, Ph.D.

 

Konferenci zahájila přednáška Filipa Grygara, který poukázal na to, že v našem povědomí figuruje Bohr především jako „fyzik, a pokud se v jeho díle nachází ještě něco jiného, jde o nadstavbu. Potom ovšem například výklad jeho modelu atomu z roku 1913 čistě z fyzikálně-chemického hlediska je sice pochopitelný a jistě správný, nicméně je redukcí podobného rázu, jako kdybychom říkali, že teplo jsou jen tepelné kmity.[2]

 

Studentské příspěvky byly rozděleny do dvou bloků, z nichž dopolední blok sestával především z přírodovědných příspěvků a odpolední blok zejména z humanitních. Na 11 studentů z osmi různých škol se ve svých příspěvcích snažilo zmapovat Bohrovu osobnost mnohem všestranněji než je nám předkládáno ve školních učebnicích nebo vysokoškolských skriptech.

 

Poslední přednáška Mgr. Michala Pacvoně: Synchronicita – Jungova teorie komplementární povahy psýché a hmoty. Zkoumání souvislostí mezi fyzikou a psychologií. V pozadí fotka z Bohrova institutu (1947).

 

Závěrem lze konstatovat, že účel interdisciplinarity konference pro komplexnější přiblížení Bohrova díla byl naplněn. V příštím kalendářním roce by mohl vyjít sborník a nyní je k vydání připravováno historicko-filosoficko-fyzikální pojednání o Bohrově konstituci atomů a molekul z roku 1913[3], jelikož je tomu právě 100 let od vydání jeho stěžejní tzv. trilogie – k tomuto významnému výročí modelu atomu připravuje Fakulta filosofická Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas na 24. září 2013 v Pardubickém Divadle 29 konferenci s podtitulem Přírodovědné, historické a filosofické kontexty Bohrova raného díla. Pokyny k podávání příspěvku je možno nalézt na uvedených webových stránkách[4]. Těšíme se na setkání.

 

Patrik Čermák

student bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT



[1] GRYGAR, Filip a Patrik ČERMÁK. Niels Bohr. Niels Bohr: vědec, filosof a občan [online]. 2012-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.nielsbohr.webnode.cz/niels-bohr/.

[2] Tamtéž.

[3] Připravováno pro časopis Dějiny věd a techniky.

[4] Více viz ZDE.

 

komentáře používají systém Disqus

Archiv článků v kategorii


Projekt Bravo