O dětství a Velké Válce s Milenou Lenderovou

20. května 2016

Rozhovor s profesorkou Milenou Lenderovou z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

 

 

Vývoj v 19. století byl dětem příznivě nakloněn. Jak se to konkrétně projevovalo?

Dotvořil se systém školství, který byl založen na soudobých psychologických, pedagogických a didaktických poznatcích. Ustálilo se porodnictví a pediatrie jako svébytné lékařské disciplíny. Na konci století se snížila kojenecká a dětská úmrtnost. Hračky se staly důležitým obchodním artiklem a dětská oděvní móda začala respektovat specifika dětského věku. Začala se vyrábět nezávadná umělá kojenecká výživa.

 

První světová válka významně ovlivnila chod a výuku ve školách. Odrazilo se to v gramotnosti dětí?

Nikdo se tím zatím seriózně nezabýval, ale myslím, že ne. Jednak se čeští učitelé snažili udržet výuku, co to jen šlo. A po válce patřilo Československo k zemím se zanedbatelným stupněm negramotnosti. V českých zemích analfabeti skoro nebyli, na Slovensku ano, ale to nebylo způsobeno válkou.

 

Jak dlouho trvalo, než se školy po skončení Velké války vrátily do původního života?

Školní rok 1919-1920 probíhal normálně.

 

Osudy dětí za druhé světové války jsou bezesporu více popsány a společnost se o ně více zajímá než o děti žijící za první světové války. Tušíte, jaká je toho příčina?

Pokud se týče druhé světové války, spisovatelé a badatelé se věnují dětské problematice především v souvislosti s holokaustem. K takto tragicky vyhraněné situaci v letech 1914 – 1918 nedošlo. Musíme si uvědomit, že navzdory tragédiím, který s sebou Velká válka přinesla, neměla žádná z válčících stran (muslimské Turecko a genocida Arménů jsou v této souvislosti výjimkou) v programu genocidu některých skupin populace, s kterou přišel až zrůdný nacistický režim.

 

Zaměřujete se na dějiny každodennosti 19. století. Co si pod tímto pojmem můžeme představit?

Všechno. Život od kolébky k hrobu, hmotnou kulturu. Doporučuji naši společnou publikaci Z dějin české každodennosti, kterou v roce 2009 vydalo Nakladatelství Karolinum.

 

Kateřina Šraitrová, moderátorka Kavárny Universitas,

studentka FChT UPa

komentáře používají systém Disqus

Archiv článků v kategorii


Projekt Bravo