Rozhovor s hostem prosincového Science Café Ing. Miroslavem Pospíšilem

25. ledna 2013

Jak jste se dostal k výzkumu Marsu a proč se věnujete právě této planetě?

Úplný začátek mého zájmu o kosmonautiku byl v roce 1978, kdy do vesmíru letěl Vladimír Remek jako náš první kosmonaut. Mně bylo tehdy 7 let a pro všechny mé vrstevníky byl Remek samozřejmě hrdina, všichni jsme tehdy chtěli být kosmonauti jako on. To byl asi takový první impuls, který mne ke kosmonautice přivedl. Později jsem tento obor sledoval, zabýval jsem se letectvím a letadly. Druhý impuls byl americký program bezpilotního výzkumu Marsu, kdy v roce 1997 na Marsu přistála sonda Pathfinder. V té době byl internet už poměrně dostupný a všechny nádherné obrázky z této sondy byly volně přístupné na webu NASA. Je fantastické, že to, co vyfotí robotická sonda na jiné planetě, si mohu na své obrazovce prohlédnout už během pár hodin.

 

Co si myslíte, že lidstvo na Marsu fascinuje?

O tom se za chvíli zmíním ve své přednášce. Mars je jedno ze sedmi nebeských těles, o kterých věděli již staří Babyloňané asi 2000 let před naším letopočtem, že je něčím zvláštní. Všech těchto sedm těles, viditelných pouhým okem (Slunce, Měsíc a nejbližších pět planet),   se na obloze pohybovalo a nezůstávala statická jako ostatní hvězdy. Mars bylo jedno z  těles, které dostalo své jméno po božstvech, kterým byla přisuzována určitá magická moc. Později lidé věřili, že na všech těchto tělesech mohou být další živé bytosti. Speciálně Mars spolu s Venuší byli nejzajímavější, protože to jsou Zemi nejbližší planety a navíc svou velikostí jsou relativně srovnatelné. Mars byl tedy jedním z kandidátů na obývanou planetu nějakými živými bytostmi – Marťany. Proto byl náš zájem jako lidstva o tuto planetu od pradávna poměrně velký.

 

Jaké jsou další plány do budoucna ve výzkumu této planety?

V podstatě každá národní kosmická agentura kosmických velmocí jako jsou USA, Rusko nebo EU, má svůj program bezpilotního automatického průzkumu a potenciálně i pilotované mise k Marsu. Dá se říct, že se budou stále vypouštět nové a nové sondy. Ovšem tyto vědecké projekty jsou velmi omezené rozpočty mateřských organizací, které se řekněme nezvyšují.

 

Kdy si myslíte, že na Marsu přistanou první lidé, pokud vůbec přistanou?

Posledních 50 let se průběžně tvrdí, že to bude až za 30 let. Tvrdilo se to v roce 1960 a dnes se to tvrdí stále. Technicky i finančně je to tak náročná mise, že opravdu v současné době neexistuje konkrétní plán na pilotovanou misi na Mars. Existují sice stále nové a nové studie, nové a nové plány, ale ještě se nezačaly uskutečňovat. Postupně se k tomu ale (snad) blížíme.

 

Jaký je váš názor na mimozemský život a život na Marsu?

To je jedna ze zásadních otázek, na kterou se bezpilotní kosmonautika snaží odpovědět. Zjišťujeme nejenom, zda život mimo Zemi existuje v tuto chvíli, ale také zda mohl existovat někdy v minulosti. Byl Mars obyvatelný třeba ve stejné době jako naše Země? Je téměř dokázáno, že život na Zemi vznikl zhruba před necelými 4 miliardami let a současný bezpilotní průzkum Marsu se zabývá tím, zda v této době, nebo někdy jindy v minulosti, byly na Marsu takové podmínky, které by život umožňovaly. Právě sonda Curiosity, o které budeme dnes mluvit, se obyvatelností rudé planety přímo zabývá.

 

A poslední otázka: Co je  Kosmo Klub, jehož jste členem?

Kosmo Klub je občanské sdružení amatérských i profesionálních zájemců o kosmonautiku. Je to společenství lidí, kteří se kosmonautikou dobrovolně zabývají, rádi se dozvídají nové věci a snaží se své znalosti předávat dál formou přednášek, besed a různých seminářů. Zabývá se propagací a studiem kosmonautiky na amatérské úrovni. Je to organizace velmi otevřená a téměř bezplatná (členské příspěvky jsou spíše symbolické). Má svou webovou stránku a její členové se velmi aktivně podílí na tvorbě kvalitního informačního portálu kosmo.cz, kde je spousta základních i velmi detailních informací o kosmonautice, její historii, diskusní fórum apod.

 

Kateřina Šraitrová, moderátorka Science Café Pardubice

Studentka bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT

 

komentáře používají systém Disqus

Archiv článků v kategorii


Projekt Bravo