Filip Grygar laureátem Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu

29. června 2015

V pondělí 22. června 2015 se na zámku v Lužanech předávaly Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2014. Jednu z nich obdržel i Mgr. Filip Grygar, Ph.D., z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice za svoji knihu „Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie“. Devítičlenná porota ocenila Grygarův počin mimo jiné i proto, že je vůbec první ucelenou publikací mapující Bohrův život a dílo v českém jazyce. Navíc se jeho kniha zaměřuje na specifický rys Bohrova myšlení, jež takovým způsobem není traktován ani v zahraniční odborné literatuře.

 

 

Niels Henrik David Bohr (1885–1962) byl dánský myslitel, filantrop, vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku. V roce 1913 publikoval své stěžejní vědecké dílo O konstituci atomů a molekul, jež mělo epochální význam pro další směřování vědy. Po nástupu nacismu a fašismu pomohl mnoha židovským vědcům a jejich rodinám emigrovat a zajistit jim novou existenci. Výsledkem Bohrova válečného působení je kromě jiného tzv. koncepce Open World a zakládání i takových mezinárodních vědeckých center, jakými jsou CERN nebo NORDITA. Niels Bohr je znám jako objevitel komplementarity, již srovnával s kopernikánským obratem ve sféře myšlení či epistemologii.

 

Že byl Niels Bohr strůjcem modelu atomu? Zajisté, ale to zdaleka není vše.

 

Zatímco v anglickém jazyce stále vychází k této zásadní kapitole dějin vědy mnoho časopiseckých komentářů, studií a odborných knih, v českém jazyce najdeme jen pár textů, o překladech ani nemluvě. V povědomí české odborné i laické veřejnosti je Niels Bohr vnímán především jako vědec, a pokud jde v jeho myšlení a díle o něco víc, je to chápáno jako nesrozumitelná nadstavba. A právě tuto situaci se snaží napravit kniha Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie (Pavel Mervart 2014) dr. Filipa Grygara, z katedry filosofie naší university. Bohrovy vědecké úspěchy zasazuje do širšího rámce jeho myšlení. Počátky jeho pozdější ideje komplementarity hledá v jeho mládí, v rodinném a kulturním prostředí. Komplementární uvažování lze u Bohra totiž vysledovat už v době jeho práce na tzv. modelu atomu. K tomu Grygar nastiňuje možné fenomenologické interpretace a připojuje šest svých překladů Bohrových textů k otázkám biologie. V neposlední řadě se na Bohrově příkladu snaží iniciovat širší společenskou diskusi k otázkám filosofie vědy a interdisciplinarity.

 

Bohrovo dílo vrhá světlo na vědeckou činnost jako takovou

 

Kniha Filipa Grygara je však navíc vůbec prvním uceleným textem k osobnosti Nielse Bohra v českém jazyce a svým mezioborovým přístupem včetně filosofické interpretace je novinkou i na poli mezinárodním. Jde o počin o to větší, že se snaží nejenom napravit naše (ne)znalosti o důležité dějinné epoše, avšak především vrhá světlo na vědeckou činnost jako takovou. Filosofický přístup k řešení vědeckých problémů, jejž odráží Bohrova osobnost, je ukázán jako nezbytný „tam, kde se odehrává vlastní, otevírající výzkum“ (M. Heidegger), což se v dnešní tíživé situaci „aplikovaného výzkumu“ a „praktického užitku“ ukazuje jako nebývale důležité. Nezřídka kdy se v zahraniční literatuře setkáme s označením Nielse Bohra jako „filosofa“ či „myslitele“. Filip Grygar tedy ve své knize nevzývá nějaké „mrtvé pravdy“. Jak říká ve svém laudatiu jeden z porotců Mgr. Jan Maršálek, Ph.D., Grygar „je přesvědčen o trvající plodnosti ,komplementárního myšlení’, jehož cílem je ,rovnocenně doplňovat protikladné nebo neslučitelné popisy nějakého jevu' tak, aby bylo dosaženo ,celkového poznání‘. Fyzik, který takovou komplementaritu může přijmout třeba v případě vlnové a částicové teorie světla, nám podle Bohra uděluje zobecnitelnou epistemologickou lekci, kterou Bohr sám uplatnil například v již zmiňovaném smíření mechanistických a vitalistických argumentů v biologii.“

 

Ocenění Filipa Grygara je vskutku zasloužené

 

Filip Grygar se historií, filosofií a metodologií vědy, resp. osobností Nielse Bohra zabývá už řadu let. O tom svědčí i několik jeho odborných i popularizačních článků, uspořádaných konferencí, veřejných přednášek a seminářů či správa webových stránek www.nielsbohr.webnode.cz. Objemná kniha (432 stran) tak představuje vyvrcholení jeho několikaleté práce zahrnující i studium archivních materiálů v Bohrově archivu v Kodani a konzultace s významnými vědci současnosti. Devítičlenná porota, jež ocenila jeho práci, pracovala ve složení: prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (předseda), prof. Ing. Pavel Fiala, CSc., prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc., prof. PhDr. Robert Kvaček, DrSc., prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc., prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., Mgr. Jan Maršálek, Ph.D., prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., a doc. RNDr. Milan Tvrdý, DrSc. Kromě zmíněné originality a pečlivosti porota vyzdvihla, že Grygarova kniha je „přístupnější, než by se mohlo zdát z jejího dlouhého názvu“, resp. že Filip Grygar chce od svých čtenářů „hodně, ale ne až příliš moc,“ jak zaznělo z Maršálkovy pochvalné řeči.

 

Prestižní ocenění je i závazkem do budoucna

 

Tradice Cen Josefa Hlávky trvá od roku 1992. Sama nadace, resp. „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“, však byla založena z poslední vůle Josefa Hlávky už v roce 1904. Jelikož přežila do dnešních dnů totalitu nacismu a komunismu, jedná se o nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou v České republice. Cena spojená s finanční odměnou 50 000 Kč je nyní udělována společně s Nadací Český literární fond, a to za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury publikovanou v České republice ve čtyřech kategoriích: společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařské vědy.  Doktor Grygar byl oceněn právě v oblasti věd o neživé přírodě. Při přebírání Ceny kromě jiného apeloval na mezioborové využití filosofie: „Jsem přesvědčen o tom, že ve spojení filosofického myšlení a světa vědy spočívá jedna z hlavních a dosud nevytěžených možností jak aplikovat filosofii na současný svět.“ Součástí letošního slavnostního aktu na zámku v Lužanech u Přeštic na Plzeňsku byla i vernisáž nové výstavy o Josefu Hlávkovi, která v jubilejním roce připomíná Hlávkův zakladatelský počin – založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění i její čelní představitele. Výstavu představil prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult., a za současnou Akademii věd České republiky promluvil její místopředseda PhDr. Pavel Baran, CSc. Součástí programu byl i koncert, na kterém vystoupil Thuri Ensemble v jehož podání si přítomní vyslechli Romanci lužanskou od F. X. Thuriho a Mozartův Kvartet F Dur, Kv. 370. Přehled dalších oceněných lze nalézt na www.hlavkovanadace.cz. Knize Filipa Grygara přejme vnímavé čtenáře a těšíme se na autorovy další kroky.

 

Ing. Patrik Čermák

student FChT a FF UPa

 

Foto: Marina Hužvárová, Patrik Čermák a Jindřich Nosek

komentáře používají systém Disqus

Archiv článků v kategorii


Projekt Bravo