STUDENTSKÁ KONFERENCE „VĚDĚNÍ MLADÝM“ | TÝDEN VĚDY

Univerzita Pardubice zve studenty k zapojení do programu pro mladé talenty a zájemce o prohlubování znalostí v konkrétních vědních oblastech a oborech. Ve spolupráci se studenty Universitas pořádá jednodenní studentskou konferenci „VĚDĚNÍ MLADÝM“, která se uskuteční ve čtvrtek 15. listopadu 2012 v prostorách Univerzity Pardubice.

Konference je určena pro studenty středních škol z celé ČR a jejím záměrem je vytvořit prostor pro sdílení poznatků studentů se zájmem o nejrůznější témata od fyziky, chemie, matematiky, elektroniky až po filosofii, psychologii, sociologii a esejistiku. Na této konferenci bude možnost prezentovat výsledky své práce, které budou podle témat rozděleny na čtyři sekce, z nichž každá bude mít svého garanta z řad univerzitních odborníků – akademických pracovníků. Příspěvky budou rozděleny na ústní a posterovou sekci, přičemž tisk posterů bude zajištěn organizátory. Z abstraktů všech příspěvků bude sestaven sborník. Účast na konferenci je hrazena z projektu Brána vědě/ní otevřená (BRAVO).

Srdečně Vás zveme k účasti, a to jak úspěšné účastníky různých soutěží, tak i Vás, kteří jste v některé oblasti aktivní a projevujete o ni hlubší zájem. Konference se můžete také zúčastnit jako pozorovatel.

Důležité termíny a adresy

Leták ke stažení:

Sborník

Pokyny pro prezentující

Pokyny pro (registrované) pozorovatele

Stručný program
9:00-9:45        Prezence účastníků
10:00-10:30    Zahájení konference
10:30-11:30    Ústní prezentace – sekce MatFyzEl           
11:30-12:00    Posterové prezentace
12:00-13:00    Ústní prezentace – sekce Chemie
13:00-13:45    Oběd
13:50-14:00    Brána vědě/ní otevřená
14:00-15:00    Ústní prezentace – sekce SpolHisArch
15:00-15:40    Posterové prezentace
15:40-16:00    Občerstvení
16:00-17:00    Ústní prezentace – sekce Biologie
17:10-17:15    Ukončení konference
17:15-18:00    Diskuse

Stručné anotace přihlášených příspěvků
Petra Rudišarová, Petra Hniličková, Naďa Kovářová: Alergici, astmatici nesmí končit v nemocnici!
V naší práci jsme se zabývaly situací výskytu alergií a astmatu v našem okolí. Naším cílem bylo zpracování informací dostupných z dotazníků a následné zveřejnění výsledků široké veřejnosti, která by získala povědomí o rozšíření těchto zdravotních obtíží.

František Zeman: Analýza efektivity graylistingu
Tato práce se zabývá zpracováním a vyhodnocováním výsledků jedné z metod ochrany před spamem, nazývané graylisting. Získané poznatky byly porovnány s výsledky jiných odborných prací zabývajících se touto problematikou. Dále byla na základě získaných dat zhotovena doporučení pro zlepšení účinnosti filtrace.

Irena Jamborová: Analýza změn typů svalových vláken a tepelné citlivosti po aplikaci pravastatinu
Ve své práci jsem se zabývala vlivem dlouhodobé aplikace statinu pravastatinu na svalová vlákna potkana a jeho vlivem na změnu senzorické citlivost potkana (respektive zda aplikace pravastatinu mění rychlost odpovědi na tepelný podnět). Výsledky ukázaly, že u potkanů ani po mnohaměsíčním podávaní pravastatinu v dávce 10x převyšující dávku u člověka nedochází k významným změnám v zastoupení typů svalových vláken. Naopak měření změn citlivosti na tepelný podnět ukázalo, že po aplikaci statinů dochází ke snížení citlivosti (prodlouženi doby reakce) na tepelný podnět u samic, i když toto snížení bylo na hranici fyziologické významnosti. Výsledky práce dále podporuji předpoklad, že potkan je vysoce rezistentní na působení látek majících negativní vliv na člověka.

Daniel Bohutínský: Bílkoviny na „klíč“
Tato práce se zaobírá studiem regulace exprese genů v pylu tabáku (Nicotiana tabacum var. Samsun). Tato oblast je více než zajímavá, protože jádro v pylové láčce je inaktivovavé a jeho roli přebírají právě EPP komplexy. Zaměřili jsme se zejména na bílkovinu g69, která je kódována genem NTP303. Zjišťovali jsme její přesnou lokalizaci a hledali jsme regulační proteiny, které zamezují její expresi v době, zrání pylu, ale zároveň urychlují syntézu g69 v pylové láčce.

Vendula Hájková, Adéla Kolářová: Co způsobuje zbarvení a opad listů na podzim
Zabývaly jsme se otázkou, co způsobuje zbarvení a opad listů na podzim. Několik týdnů jsme pozorovaly námi vybraný strom a zapisovaly potřebné údaje. Poté jsme vše zpracovaly a udělaly si extrakt listu. Na konci jsme byly schopny odpovědět, co způsobuje zbarvení a opad listů na podzim.
Do Hoang Diep: DNA Barcode a fylogenetická studie sítinovitých aneb jak mohou být molekulární markery opravdu užitečné
Ve své práci jsem se zabývala využitím vybraných krátkých úseků DNA (molekulárních markerů) pro DNA Barcoding čeledi Juncaceae, což je moderní nástroj pro druhovou identifikaci. Dále také zkoumám vhodnost využití těchto markerů pro fylogenetické studie, tedy evoluční studie vývoje této čeledi v čase.

Lenka Bartošová: Ekologické vs. konvenční zemědělství – obsahy rizikových látek
Tento projekt se zabývá popisem odlišnosti v principu fungování ekologického a konvenčního zemědělství.  Dále pak díky výsledkům analýz zjišťuje,  zda-li bio mák obsahuje nižší množství kadmia oproti máku vypěstovaném v konvenčním zemědělství s použitím fosforečných hnojiv, zda-li dochází aplikací fosforečného hnojiva ke zvyšování koncentrace Cd v půdě nad povolenou mez a ve které části rostliny máku setého se hromadí Cd v nejvyšších koncentracích.

Zora Venerová: Expedice Mars
Příspěvek popisuje průběh Expedice Mars, její pravidla a seznamuje s možností zapojení se do soutěže. Dále předkládá úspěchy účastníků.

Martin Palkovský: Fluorescenční vlastnosti chelirubinu v interakci s DNA
Práce popisuje fluorescenční vlastnosti kvartérního benzo[c]fenanthridinového alkaloidu chelirubinu v přítomnosti různých oligonukleotidů DNA, stechiometrické poměry komplexů CHR-DNA, limity detekce těchto komplexů a faktory, které ovlivňují fluorescenci alkaloidu.

Marie Plasová: Fotokatalytická aktivita TiO2 filmů v plynné a kapalné fázi
Práce se zabývá odbouráváním polutantů z vody a vzduchu pomocí tenkých filmů TiO2. Cílem bylo zjistit, který z filmů je nejvíce fotoaktivní a jaký počet vrstev je ideální.

Pavel Musílek: Historie šifrování
Práce se zabývá historií šifrování a popisuje pět šifrovacích systémů (šifru atbaš, Vigenèrovu šifru, Plaifairovu šifru, Delastellovu šifru BIFID a šifru známou jako Fractionated Morse). Tyto šifry byly porovnávány pomocí metody frekvenční analýzy. Výsledky frekvenční analýzy v podstatě potvrzují stanovenou hypotézu, kterou můžeme přijmout jako pravidlo. Zdánlivou výjimkou je Vigenèrova šifra s nízkým indexem koincidence, ve skutečnosti se však jedná a snadno luštitelný šifrový systém.

Jan Hrabovský: Chalkogenidové skelné luminofory pro fotoniku
Práce se zabývá přípravou a vlastnostmi materiálů fotonových up-konvertorů na bázi objemových chalkogenidových skel Ge-Ga-Sb-S dopovaných ionty vzácných zemin Er3+, Ho3+ a Nd3+/Tm3+ . Tyto materiály se jeví jako potencionálně vhodné pro využití v oblastech fotoniky, laserové a vlnové optiky, nebo pro aplikace operující v infračervené oblasti slunečního spektra.

Jan Břížďala: Multimediální učebnice chemie E-ChemBook
Cílem práce bylo vytvořit přehledné a strukturované studijní materiály, které svým multimediálním obsahem mohou oslovit středoškolské a gymnaziální studenty a zvýšit jejich zájem o chemii. Kromě samotných materiálů vznikly také kontrolní testy a řada doplňků. Za účelem propagace spolupracujeme s různými projekty, organizacemi a spravujeme vlastní facebookovou stránku.

Jan Mrázek: Návrh malé větrné turbíny
Ve své práci jsem se zaměřil na návrh malé horizontální turbíny. V první části práce jsem se pokusil vysvětlit principy fungování větrných turbín a představil jsem čtenáři dvě teorie návrhu turbíny. V druhé části jsem na základě těchto teorií navrhl novou turbínu a zaměřil jsem se na odstranění indukovaných ztrát na konci listu pomocí CFD simulace. V poslední části práce jsem čtenáře seznámil se stavbou mé první turbíny, která bude v budoucnu nově navrženou nahrazena.

Karolína Rezková: Obsah rtuti v rybách z řeky Bíliny
Tato práce se zabývá stanovením obsahu rtuti ve svalové tkáni ryb odlovených v řece Bílině. Cílem bylo nejen změřit množství rtuti ve svalovině, ale i vyhodnotit zdravotní riziko, které z hlediska rtuti hrozí konzumentům rybího masa. Naměřené hodnoty byly také porovnány s výsledky měření na jiných českých řekách.

Michaela Zámečníková, Filip Komárek: Přestavba bývalé koželužny v Hradci Králové na areál mládeže
Cílem naší práce bylo vypracování architektonické studie přestavby bývalé koželužny v Hradci Králové, Kuklenách na areál mládeže, řešení vychází ze snahy zachovat historickou hodnotu stávajících průmyslových objektů z 19. Století. Magistrát města Hradce Králové použije studii pro rozhodování o využití daného území.

Lukáš Machek: Příprava fosfonových kyselin a fosfonátů některých kovů
Ve své práci jsem se zabýval přípravou fosfonových kyselin a nových fosfonátů vápníku, titanu, zinku a zirkonia s možným průmyslovým využitím. Některé byly charakterizovány.

Ondřej Vodehnal, Jan Kujan: Radonový průzkum Pardubického kraje
V naší práci měříme OAR (objemovou aktivitu radonu) ve školních objektech pomocí stopových integrálních detektorů RAMARN. V objektech, ve kterých překročí OAR 400 Bq/m3 budeme provádět týdenní měření kontinuálním detektorem RADIM3. Hodnoty přeposíláme ředitelům školních objektů a popřípadě jim doporučíme další postup. Mimo samotného měření, vyhodnocování a analýzy dat se snažíme co nejvíce informovat veřejnost o „existenci“ radonu.

Nikola Švábová: Romové a středoškoláci
Ve své práci jsem se zaměřila na snahu o zjištění možných problémů a klišé, která by se mohla ve společnosti mladých lidí vyskytovat. Po vyhodnocení dotazníku jsem se pak snažila vyhodnotit odpovědi jak z hlediska psychologického (co si studenti myslí, jaké emoce to v nich vyvolává apod.) tak z hlediska sociologického (jaké procento studentů se přiklánělo ke kterému názoru, jak velké procento studentů odpovídalo chybně apod.).

Michaela Hronová: Řasy jako bioindikátory životního prostředí
Práce je zaměřena na využití řas pro bioindikaci kvality vody. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou sinic a řas, které jsou součástí sladkovodního prostředí. Dále jsou rozebírány faktory ovlivňující výskyt sladkovodních řas a následné využití výskytu řas pro určení kvality vody. Samotný výzkum se skládá z  10 měsíčního pozorování na lokalitě Medláneckého rybníka. Na rybníce jsem každý měsíc odebírala vzorky ze čtyř stanovišť, abych tak mohla co nejlépe zmapovat celý rybník. Zároveň jsem prováděla tříměsíční doprovodné pozorování na lokalitě kuřimského rybníka Srpka pro srovnání výsledků. Mé výsledky ukazují, že voda v Medláneckém rybníce není narozdíl od kuřimského rybníka toxická, lidé se proto bližšího kontaktu s ní nemusí bát. K obyvatelům přilehlých částí města Brna se mé zjištěné informace dostanou jako součást zpravodajů.

Aranka Hrušková: Řetězové zlomky kvadratických čísel
Definice pravidelného řetězového zlomku nám říká, že tímto termínem rozumíme každý výraz tvaru a0 + (1/(a1+1/(a2+1/(…)))), kde a0 je celé číslo a a1 až an jsou přirozená čísla. Je dokázáno, že řetězový zlomek iracionálního řešení kvadratické rovnice s celočíselnými koeficienty je od jistého místa vždy periodický. Já jsem ve své práci zkoumala, jak mohou být tyto periody dlouhé a jakých hodnot nabývají jejich členové..

Kristýna Šormová: Stanovení heparinu metodou sekvenční injekční analýzy se spektrofotometrickou a spektrofluorimetrickou detekcí
Cílem práce bylo porovnání základních charakteristik stanovení heparinu, které byly vyvozeny stanovením při využití spektrofotometrické a spektrofluorimetrické detekce. V obou případech byla ke stanovení využita metoda sekvenční injekční analýzy (SIA).

Anna Soldánová: Targeting protein for Xklp2 (AtTPX2 protein) a jeho lokalizace u modelové rostliny Arabidopsis thaliana
Předmětem studia této práce byl AtTPX2 protein, který je důležitý pro buněčný cyklus a nukleaci mikrotubulů a u rostlin je dosud málo známý. Pracovali jsme s buněčnou kulturou huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Zkoumali jsme lokalizaci AtTPX2 proteinu v průběhu buněčného cyklu a srovnávali lokalizaci AtTPX2 proteinu s lokalizací několika dalších proteinů důležitých pro buněčný cyklus (konkrétně mikrotubulů, γ-tubulinu, AtAurora1 kinázy, RanGTP, RanBP1 a RCC1). Dále jsme provedli kolokalizační analýzu AtTPX2 proteinu s AtAurora1 kinázou.

Aleš Stejskal: Usměrňování nanovláken vyráběných metodou elektrostatického zvlákňování
Ve své práci jsem se zabýval výrobou a uspořádáním struktury nanovláken vyráběných metodou elektrostatického zvlákňování.

Filip Vozáb: Veřejná data observatoře Pierra Augera
Observatoř Pierra Augera je největším zařízením zkoumající kosmické záření. Tato práce se zabývá studiem veřejných dat (jež observatoř uvolňuje), jejich zpracováním v energetické spektrum a studium anizotropie kosmického záření. Následně pak porovnáním těchto výsledků s oficiálními výsledky observatoře.

Barbora Vítková: Vliv spektrálního složení světla na rostliny
Účelem projektu bylo vymezit vliv monochromatického záření o různé intenzitě a době působení na rostliny různého druhu.

Kateřina Fialová, Klára Nováková: Výskyt potočnic rodu Branchiobdella na raku kamenáči na Plzeňsku
Cílem této práce je poskytnout údaje o výskytu potočnic rodu Branchiobdella na raku kamenáči (A. torrentium) na pěti lokalitách jižního Plzeňska a Rokycanska, zjistit populační charakteristiky jednotlivých druhů a prošetřit vliv fyzikálně-chemických parametrů vody na výskyt a početnost potočnic.

Ondřej Vacek: Výzkum nových antibiotik
V této práci jsem se zabýval jedním ze způsobů hledání nových antibiotických látek. Zkoumal jsem několik kmenů dosud netestovaných bakterií, abych zjistil jejich možnou produkci antibiotik. Zjišťování probíhalo pomocí moderních analytických metod, následovala i charakteristika získaných látek.Ačkoliv výsledkem nebylo zjištění žádného nového antibiotika, podařilo se mi jednu látku určit.

Vojtěch Umlauf: Výzkum xenolitů pyroxenitového složení z lokality Kozákov
Ve své práci jsem se zabýval geologickým výzkumem dvou vzorků xenolitů pyroxenitů z lokality Kozákov. Cílem byl jejich petrografický popis, následně studium jejich chemického složení a pokus o určení teplot a tlaků jejich vzniku a teplot a tlaků rozpadu granátu v jednom ze vzorků.