Studentská konference Niels Bohr jako vědec, filosof a občan

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Bohr (7.10. 1885 – 18.11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako strůjce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, a jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.[1]

K 50. výročí úmrtní Nielse Henrika Davida Bohra připravila Katedra filosofie Univerzity Pardubice, v čele s Mgr. Filipem Grygarem, Ph.D., a se studenty Universitas, Patrikem Čermákem a Kateřinou Šraitrovou, studentskou konferenci Niels Bohr jako vědec, filosof a občan. Konference se konala 20. listopadu 2012 v pardubickém Klubu 29. Cílem této pravděpodobně první bohrovské konference na českém území, bylo nastínit a připomenout Bohrovo vědecké, filosofické i občanské působení a probudit zájem o tohoto u nás dosud opomíjeného myslitele u dalších studentů či budoucích vědců z různých vědních disciplín.

Konferenci zahájila přednáška Filipa Grygara, který poukázal na to, že v našem povědomí figuruje Bohr především jako „fyzik, a pokud se v jeho díle nachází ještě něco jiného, jde o nadstavbu. Potom ovšem například výklad jeho modelu atomu z roku 1913 čistě z fyzikálně-chemického hlediska je sice pochopitelný a jistě správný, nicméně je redukcí podobného rázu, jako kdybychom říkali, že teplo jsou jen tepelné kmity.“[2]

Studentské příspěvky byly rozděleny do dvou bloků, z nichž dopolední blok sestával především z přírodovědných příspěvků a odpolední blok zejména z humanitních. Na 11 studentů z osmi různých škol se ve svých příspěvcích snažilo zmapovat Bohrovu osobnost mnohem všestranněji než je nám předkládáno ve školních učebnicích nebo vysokoškolských skriptech.

Závěrem lze konstatovat, že účel interdisciplinarity konference pro komplexnější přiblížení Bohrova díla byl naplněn. V příštím kalendářním roce by mohl vyjít sborník a nyní je k vydání připravováno historicko-filosoficko-fyzikální pojednání o Bohrově konstituci atomů a molekul z roku 1913[3], jelikož je tomu právě 100 let od vydání jeho stěžejní tzv. trilogie – k tomuto významnému výročí modelu atomu připravuje Fakulta filosofická Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas na 24. září 2013 v Pardubickém Divadle 29 konferenci s podtitulem Přírodovědné, historické a filosofické kontexty Bohrova raného díla. Pokyny k podávání příspěvku je možno nalézt na uvedených webových stránkách[4]. Těšíme se na setkání.

Patrik Čermák

student bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT