Využití nanomateriálů pro konzervaci historických omítek a uměleckých děl z kamene

Rozvíjející se nanotechnologie nacházejí uplatnění v různých oblastech lidské činnosti a výjimkou není ani konzervace a restaurování uměleckých děl. Dříve než mohou být nové materiály využity v jednotlivých oblastech péče o kulturní dědictví, musí podle zásad současné památkové péče projít rozsáhlým a důkladným testováním, aby bylo možné posoudit jejich účinnost a především aby se minimalizovala možná rizika nejrůznějších zásahů v budoucnu. Jednou z nových technologií využitelných pro konzervaci historických omítek, nástěnných maleb a památkových objektů zhotovených z vápenců jsou nanosuspenze na bázi hydroxidu vápenatého. V rámci mezinárodního vědeckého projektu STONECORE bylo vyvinuto, modifikováno a systematicky odzkoušeno několik typů nanosuspenzí  hydroxidu vápenatého. Na základě výsledků výzkumu byly za pomoci nanosuspenzí restaurovány i vybrané reálné historické objekty – barokní socha anděla z Kutné hory a historické omítky v klášteře Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Jak probíhá testování nových materiálů pro konzervaci a restaurování? Jakou roli hrají nanotechnologie? Můžeme očekávat rozšíření těchto materiálů?

Přednášející Mgr. art. Luboš Machačko a BcA. Dana Macounová z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se podíleli na řešení projektu STONECORE (2009-2011) a v současné době jsou zapojeni do dalšího mezinárodního projektu NANOFORART zaměřeného na využití nanomateriálů v památkové péči.

Navštivte tuto vědeckou kavárnu v Pardubicích v úterý 26. února od 19 hodin v Klubu 29 (ulice Sv. Anežky České).

Pořádají studenti Univerzity Pardubice v rámci projektu „Brána vědě/ní otevřená“. Můžete se těšit na narozeninový dort.