Rozhovor s RNDr. Jaroslavem Flejberkem a Annou Flejberkovou
Jak jste se dostali ke sbírání hlavolamů? Co Vás k tomu vedlo?
A. F.: Otec studoval matematiku. Počítal a postupem času začal řešit hlavolamy. Odtud už je jen malý krůček k tomu hlavolamy začít sbírat. Pokud se vám podaří hlavolam vyřešit, pak chcete ostatním ukázat, že to umíte. Skládáte také pro ten pocit, že jste něco dokázali. Taková sbírka začíná třeba na dvaceti kusech a postupem času se rozšíří do stovek až tisíců.
J. F.: Rozdíl je také v tom, zda sbírku děláte soukromě, pak máte pár oblíbených kusů na poličce, nebo zda tvoříte sbírku profesionální. V tom případě začnete sbírat a vymýšlet různé další obměny a varianty.
Kolik hlavolamů aktuálně máte? Máte je do posledního spočítané?
A. F.: Naši sbírku odhadujeme na zhruba sedm tisíc kusů. Sbírka počítaná po jednotlivých modelech má kolem pěti tisíc kusů.
J. F.: Záleží také na provedeních a typech. Například Rubikova kostka existuje v provedeních od 3x3 po 11x11. Její princip je ale stále stejný, liší se pouze tvarem. Největší světová sbírka čítá třicet jedna tisíc kusů, takže je stále co sbírat a dohánět. To by ale člověk musel intenzivně jezdit po světě a sbírat všechny novinky.
Kam dáváte všechny hlavolamy? Máte na ně doma stále ještě místo?
A. F.: Máme garáž o téměř stejné rozloze jako byt, kde máme uloženu většinu hlavolamů. V každém pokoji máme police a skříně plné hlavolamů.
J. F.: V současné době máme zakázáno schovávat hlavolamy do nádobí. Moji ženu znervózňovalo, že je musí neustále vyndávat z hrnků.
Ví se, který hlavolam na světě je nejstarší?
A. F.: Nejstarší byly buď drátěné hlavolamy, nebo ty, které se skládají z několika dílků a které musíte poskládat do nějakého útvaru.
J. F.: Základním předpokladem byla jednoduchost. Lidé se hlavolamy zabývali dlouho a bavilo je to. V Egyptě se nám nedochovaly fyzické hlavolamy. Nalezly se pouze náčrtky, o kterých se domníváme, že byly hlavolamy. V Číně si s hlavolamy opravdu hráli. Dokonce si zde dávali hlavolamy i do hrobu, tudíž se nám dochovalo plno hlavolamů z drahých kovů či slonovinových kostí. Jeden názor říká, že se jim hlavolam tak líbil, že si s ním chtěli hrát i po smrti. Druhý názor tvrdí, že na hlavolam nepřišli a chtěli jej vyřešit rovněž v posmrtném životě. Hlavolamy se prokazatelně řešili již kolem 1. a 2. stol. nl. Hodně z nich stojí na matematickém základě. Hlavolamy jsou staré, doprovázejí lidstvo už od nepaměti a doufám, že i nadále budou.
Existuje hlavolam, který se nikomu nepodařilo vyřešit?
A. F.: Z těch současných je to například Eternity 2, jehož vynálezce je z Velké Británie. Eternity původní se podařilo poskládat po dvou letech. Pokračování bylo po dvou letech zrušeno, jelikož na něj nikdo nepřišel.
Vznikají hlavolamy i v současné době?
A. F.: „Nové hlavolamy stále vznikají a s posunem technologií využívají i řadu nových systémů a mechanismů. Příkladem může být Ramisis.
Jsou hlavolamy pro veřejnost stále atraktivní?
A. F.: Hlavolamy jsou atraktivní stále. Je to vidět i na akcích které pořádáme. Samozřejmě se o hlavolamy zajímá spíše starší generace, ale postupně zaznamenáváme zájem i generací mladších.
Kateřina Šraitrová, moderátorka Kavárny Universitas,
studentka bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT