Od ledna 2012 probíhá v Pardubicích cyklus neformálních diskusních večerů s názvem Science Café. Jedná se o setkávání vědců a lidí spjatých s vědou se zájemci o vědu a vědění z řad široké veřejnosti, kteří mají možnost zeptat se na vše, co je zajímá. Večery pořádají studenti Univerzity Pardubice v příjemné kavárenské atmosféře Klubu 29.
První poprázdninové Science Café proběhlo v úterý 18. září. Naším hostem byla RNDr. Zdeňka Petáková z České geologické služby v Praze, která se věnovala tématu „Hospodaření s nerostnými zdroji – současná globální situace“. Jak to s námi tedy vypadá?
Začněme několika nelichotivými statistikami. Za posledních 20 let narostla světová populace o 24 %, zatímco výroba elektrické energie se zvedla o 66 % a globální těžba o 41 %. Produkce oceli se za stejné časové období zvýšila o 100 % a produkce cementu o 170 %.
Na jak dlouho lidstvu vydrží zásoby nerostných surovin? Jednoznačná odpověď neexistuje. Prognózy totiž počítají s aktuální spotřebou a ta jak vidíme neustále neúměrně roste. Současné odhady v oblasti energetických nerostných surovin jsou nejoptimističtější pro uhlí. Jeho zásoby jsou odhadované na 150 - 220 let. Naopak nejkritičtější situace je u ropy. Její zásoby se odhadují na pouhých 40 – 45 let.
Je na první pohled patrné, že lidstvo bude muset najít nové alternativy. Obnovitelné zdroje jsou a také budou velmi důležité, nikoliv však klíčové. I v technologicky nejvyspělejších zemích pokrývají max. 10 – 20 % spotřeby. Celosvětová spotřeba elektřiny je pokryta slunečními a větrnými zdroji jenom z 0,3 %.
Jaká je situace v ČR? Za posledních cca 200 let se počet obyvatel zdvojnásobil a spotřeba energie na jedince stoupla 10x. Situace ovšem není tak špatná, jak by se mohlo zdát. Podle ČSÚ jsme 3. energeticky nejnezávislejší zemí v rámci EU. 1/3 je pokryta z národních zdrojů (hnědé a černé uhlí, uran) a zbylé 2/3 se dováží. Ropa a zemní plyn tvoří necelých 10% celkového dovozu do ČR.
Do budoucna lze očekávat stálý a rozkolísaný růst cen nerostných surovin, tlak na snižování standardů v ochraně životního prostředí, zesílení tlaku nadnárodních společností o přístup k národním nerostným zdrojům. Opravdu pesimistické prognózy nevylučují ani války o nerostné zdroje.
A jaká jsou závěrečná doporučení dr. Petákové k hospodaření s těmito surovinami? Velmi důležité je udržet si možnost účinné kontroly nad celým státním územím a možnost usměrnit aktivity zahraničních i nadnárodních těžařských společností, současně respektovat právo občanů na objektivní informovanost na dění v zemi a rozvíjet právo jejich účasti v rozhodovacích procesech. Měli bychom trvat na co nejšetrnějším přístupu k životnímu prostředí, v předstihu před těžbou mapovat civilizační hodnoty a vést těžbu tak, aby tyto hodnoty nenarušila. Zapomínat bychom neměli ani na požadavek co nejšetrnějšího navrácení území po těžbě k dalšímu vývoji. A co je nejdůležitější – měli bychom si uvědomit, že žádný růst není trvale udržitelný.
Již během přednášky a hlavně po jejím skončení mezi návštěvníky vzplanula horlivá diskuse a otázky na našeho hosta se hrnuly jedna za druhou. Tato skutečnost nás jako organizátory velice potěšila, jelikož to je přesně to, proč tu Science Café je.
Science Café je pořádáno v rámci projektu Brána vědě/ní otevřená - BRAVO Univerzity Pardubice, který je zaměřen na popularizaci vědy a výzkumu.
Více informací naleznete na http://www.facebook.com/SCPardubice nebo na www.sciencecafe.cz.
Kateřina Šraitrová
studentka bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT,
moderátorka Science Café Pardubice