Na Zemi žijí stovky tisíc druhů kvasinek a o většině z nich nevíme skoro nic. Obvykle se vyskytují v půdě, na listech rostlin nebo kolonizují hmyz. Jen asi pro tisíc z těchto druhů máme alespoň taxonomický popis. Ovšem pekařskou kvasinku, droždí, zná každý. A nejen z kuchyně či pivovaru. Je také důležitým modelovým organizmem, využívaným pro výzkum v laboratořích celého světa. Některé další kvasinky se pak těší pozornosti spíše negativní. Bývají označovány za oportunní patogeny, tedy mikroorganismy schopné způsobit onemocnění pouze oslabenému, nikoli zdravému hostiteli. Nejfrekventovanější mezi nimi jsou zástupci rodů Candida, Aspergillus a Cryptococcus. Dokážou přežít v prostředích tak rozdílných, jako je kůže, krev, sliznice, zažívací trakt, nebo povrch plastového katetru. Vydrží i změny teplot. Umějí totiž rychle přizpůsobovat svůj metabolismus měnícím se okolním podmínkám. Metabolické změny jsou však úzce spojeny se zvýšenou produkcí molekul, které se podílejí na poškození hostitele. Přesto ne každý hostitel onemocní. Jak je to možné?
RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc. studovala biochemii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, pak pokračovala postgraduálním studiem v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze, kde dodnes na částečný úvazek pracuje. Od roku 2013 přednáší molekulární biologii na katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Zabývala se proteázami virů, rostlin a kvasinek. V 21. století se soustředí na patogenní kvasinky, pracuje s proteiny důležitými pro jejich virulenci a přežití.
Kavárna Universitas se poprvé v nadcházejícím semestru otevře v úterý 6. září 2016 v 18 hodin v Klubu 29 (ulice Svaté Anežky České, č. p. 29). Pořádají studenti Univerzity Pardubice ve spolupráci s Divadlem 29. Vstup je volný.