Současná etika obvykle nerozlišuje mezi libostí a radostí a radost chápe jako jeden z mnoha příjemných či libých pocitů, které následují po naplnění nějaké touhy, k němuž dojde během nějakého jednání. Už Platón (mimo jiné) v dialogu Filébos však přichází s myšlenkou, že existují „čisté“ slasti či libosti, které touhou podmíněné nejsou. V Platónově duchu pak Simone Weil ukazuje, že čistá radost je příjemný pocit, jehož zdrojem je výhradně vnější realita. Typicky vzniká, když pozornost člověka plně pohltí něco nezávislého na jeho já, například když poslouchá hudbu, pozoruje zvířata nebo se prochází v přírodě. Hluboká radost má kontemplativní povahu a je jakousi oslavou předmětu, který k ní dal podnět a s nímž člověka pojí láska. Zatímco krása přírody či umění se předmětem lásky a radosti stává takřka automaticky, u lidí a lidského světa je situace mnohem složitější. V přednášce si proto položíme otázku, co to znamená radovat se z existence něčeho, co není dokonalé. Je schopnost radovat se podmínkou dobrého života? Je možné zachovat si radostný vztah ke světu, aniž by si jej člověk přikrášloval? Jak se máme vztahovat k selhání a slabosti svých blízkých?
Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D. vystudovala matematiku a filosofii na Univerzitě Karlově. Je odbornou asistentkou na Katedře filosofie Univerzity Pardubice a v současné době zastává i funkci tajemnice katedry. Specializuje se na anglosaskou etiku, konkrétně na etické otázky související s filosofickou psychologií a teorií jednání.
Kavárna Universitas se otevře v úterý 22. března 2016 od 18 hodin v Klubu 29 (ulice Svaté Anežky České, č. p. 29). Pořádají studenti Univerzity Pardubice ve spolupráci s Divadlem 29.
Vstup je volný.