Rozhovor s prof. Michalem Holčapkem z katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.
Jaká byla Vaše cesta k hmotnostní spektrometrii a kapalinové chromatografii?
Po obhájení diplomové práce v roce 1999 jsem nastoupil na doktorské studium ve skupině profesora Jandery, kde jsem dostal příležitost pracovat na prvním instalovaném LC/MS systému v České republice. Zkratka LC/MS znamená spojení kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie.
Co Vás vedlo k tomu využít pro studium rakoviny právě hmotnostní spektrometrii? V čem je tato metoda výjimečná?
V určité fázi mojí vědecké dráhy jsem získal pocit, že naše práce při vývoji nových LC/MS metod sice přináší vynikající výsledky, které jsou publikovány v nejlepších časopisech našeho oboru, ale stále mi něco chybělo k osobnímu pocitu dobře vykonané práce a možnosti vysvětlit širší veřejnosti smysl takového bádání. V té době jsem začal přemýšlet o vhodné biologické aplikaci, kde by naše zkušenosti s LC/MS a lipidomickou analýzou šly dobře uplatnit, aby ta práce v základním analytickém výzkumu měla nějaký hmatatelný praktický dopad. Nápad využít lipidomickou analýzu pro výzkum rakoviny je založen na tom, že u tohoto onemocnění se nádorové buňky začnou nekontrolovaně množit. K tomu potřebují velké množství „stavebního materiálu“, tedy kromě jiného, velké množství lipidů, které slouží mimo jiné jako základní stavební jednotky buněčných membrán. Jelikož se nádorová buňka liší od buněk normálních, musí se tedy lišit i jejich lipidomické složení. Toto jsou zjednodušeně základní představy. Praxe je ovšem mnohem složitější a obrovské množství práce je teprve před námi, než vůbec zjistíme, zda můžeme uspět.
V čem všem musí nová metoda obstát, než se dostane přímo k pacientům?
Základním předpokladem při hledání biomarkerů jakékoliv nemoci je, že koncentrace sledovaného biomarkeru (například nějakého metabolitu) se musí vlivem dané nemoci změnit statisticky významněji než je biologická variabilita koncentrace dané látky v populaci nebo sledovaném segmentu populace. To je mimořádně obtížná věc, kvůli které selhalo velké množství rozsáhlých studií na hledání biomarkerů závažných nemocí po celém světě, protože biologická variabilita koncentrací metabolitů je bohužel značná kvůli vlivu nejrůznějších faktorů, jako jsou například pohlaví, věk, genotyp, fenotyp zahrnující vlivy prostředí, životního stylu, stravování, dalších nemocí, atd.
Máte odhad, jak dlouho ještě Váš výzkum potrvá?
Financování tohoto projektu potrvá 5 let, ale v tuto chvíli nedokáži rozumně odhadnout, jak dlouho výzkum potrvá a do jaké míry se podaří uspět. Kdyby se skutečně dosáhlo hlavního cíle, nalezení spolehlivého lipidového biomarkeru pro některý typ studované rakoviny, byl by to obrovský úspěch. Zatím jsme od toho ještě tak daleko, že o tom v tuto chvíli nemá smysl hovořit. Ovšem i dílčí informace o změnách lipidového složení nádorového bujení by byly pro lékaře a biology velmi cenné a pomohly by jim k lepšímu pochopení podstaty těchto procesů. Vztah lipidů a rakoviny je dosud málo probádán, proto by i takovéto výsledky měly svoji váhu.
Společně s profesorem Janderou jste byli časopisem The Analytical Scientist zařazeni mezi 100 nejvlivnějších vědců v oboru analytické chemie. Co pro Vás takovéto ocenění znamená?
Je to potěšující, nicméně tyto věci beru s rezervou. Jedná se pouze o určitý žebříček popularity a znám jiné špičkové analytiky, kteří se v žebříčku neobjevili a zasloužili by si to. Jsou i jiná ocenění naší práce, která mají větší hodnotu.
V roce 2017 budete předsedajícím konference International Symposium on High-Performance-Liquid-Phase Separations and Related Techniques s Praze. Co má takový předsedající konference na starosti?
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že se jedná o největší chromatografickou konferenci na světě s dlouhou tradicí od roku 1973 a velkou prestiží v odborné komunitě. Každoročně se jí účastní okolo 1500 účastníků. Rozpočet takové akce se pohybuje řádově v desítkách miliónů korun, takže kromě uspořádání akce na nejvyšší vědecké úrovni je nutné ekonomicky a organizačně zajistit tým lidí, aby vše proběhlo hladce a s vyrovnaným rozpočtem. Organizaci by nebylo možné zvládnout bez pomoci profesionální firmy zabývající se pořádáním konferencí, která bude mít na starost největší podíl organizačních povinností. I tak tato povinnost nejméně na rok paralyzuje produktivitu mojí skupiny. Mám sice zkušenosti s pořádáním řady národních i mezinárodních akcí, ale velikostí a významem se s tímto symposiem nedají srovnat. Uděláme s organizačním týmem vše pro to, aby se Česká republika a česká chromatografická škola prezentovaly v nejlepším světle.
Kateřina Šraitrová, moderátorka Kavárny Universitas,
studentka bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT.