Vaším odborným zaměřením jsou tlakové membránové procesy a membránové procesy vůbec. Proč jste si vybral právě tuto oblast? Čím Vás oslovuje?
S membránovými procesy jsem se poprvé setkal po nástupu na Katedru chemického inženýrství, kde tuto problematiku začínal řešit kolega doc. Šír. Vzhledem k tomu, že jsem původem polymerní chemik, mě tato oblast oslovila především z hlediska přípravy a charakterizace membrán, jelikož většina z nich je vyrobena z polymerních materiálů, a ve své podstatě to byla problematika velmi blízká mému původnímu zaměření. Jsem poměrně hodně technicky zaměřený a membránové procesy jsou ve značné míře technickou záležitostí i vzhledem k obrovskému aplikačnímu potenciálu těchto procesů. To jsou hlavní důvody, proč se již skoro třicet let těmto procesům věnuji.
V letech 2001 – 2007 jste působil jako děkan Fakulty chemicko-technologické. Co tato funkce obnáší a co vše je s jejím výkonem spojeno?
Především je to velká zodpovědnost za veškeré činnosti fakulty a také řízení obrovského kolektivu lidí. Tato práce mě velmi bavila a svým způsobem i naplňovala. Fakulta dosáhla významných úspěchů jak ve vědě a výzkumu, tak i v oblasti pedagogické činnosti. Fakulta se dostala mezi dvacet nejúspěšnějších výzkumných organizací v rámci celé ČR. To hlavní, co mě naplňovalo, byly velmi dobré výsledky naší Fakulty, na kterých se podíleli téměř všichni pracovníci.
Mimo jiné jste také členem domácích i zahraničních odborných vědeckých společností. Jaká je motivace stát se členem takové společnosti a co se jejím členstvím rozumí?
Jsem členem především profesních organizací, které jsou blízké mému oboru. Je to například Evropská membránová společnost, Česká společnost chemického inženýrství nebo Česká membránová platforma, u které jsem byl a jsem jedním ze zakládajících členů. Tato platforma sdružuje profesně blízké osobnosti a organizace. Není to však otázka pouze osobního členství, ale je v ní sdruženo také kolem dvaceti organizací – ať už vysokých škol, výzkumných ústavů, ústavů AV ČR, resp. podniků a společností, které se membránovými procesy zabývají. V této platformě se snažíme rozšířit aplikační potenciál membránových procesů. Oslovujeme další podniky a seznamujeme je s touto problematikou, aby mohly získané poznatky následně využívat ve své činnosti a ve svých technologiích.
V současné době působíte jako vedoucí Ústavu environmentálního a chemického inženýrství. Co se u vás zkoumá? Čím se zabýváte?
Ústav vznikl v roce 2009 spojením Katedry chemického inženýrství a Ústavu ochrany životního prostředí. Jedná se tedy o spojení akademických pracovníků, kteří jsou zaměřeni jednak na technologie a chemické inženýrství, jednak na životní prostředí, čímž se nám podařilo propojit dvě problematiky. Máme zázemí pro aplikační výzkum, ale k tomu máme i vyspělou část zabývající se analýzou škodlivých látek v prostředí, ekologií, apod. Podle mého názoru bylo toto spojení velmi prospěšné. Naše činnosti se nyní velmi úzce prolínají. Zaměřujeme se na ochranu životního prostředí v širokém smyslu slova. S tím jsou spojeny i technologické aplikace, jako například již zmiňované membránové procesy, které řešíme dlouhodobě. Získali jsme také několik společných projektů a grantů. Nyní se věnujeme například problematice čištění zaolejovaných vod z myček automobilů, k čemuž potřebujeme jak vhodné analýzy jednotlivých proudů, tak musíme navrhnout technologii čištění, která bude výstupem zmiňovaného projektu.
Kateřina Šraitrová, moderátorka Science Café Pardubice
Studentka bakalářského studijního oboru Anorganické materiály FChT