Starořecký Erós jako božský popud

Studenti Univerzity Pardubice v listopadu pořádali další z cyklu diskusních večerů Kavárna Universitas. Tyto večery probíhají v uvolněné atmosféře Klubu 29. Návštěvníci mají možnost setkat se s vědci a dalšími zajímavými osobnostmi, vyslechnout si jejich přednášku a zeptat se na vše, co je na daném tématu zajímá.

V listopadu k nám zavítal Mgr. Tomáš Hejduk, Ph.D., který působí na katedře filosofie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Pan doktor se zabývá starořeckou kulturou a filosofií, etikou, politickou filosofií a českým myšlenkovým odkazem. Mimo jiné je autorem knihy Od Eróta k filosofii (2007). Tématu lásky věnoval i svou přednášku „Starořecký Erós, aneb láska za časů Sókrata i dnes“.

Na úvod přednášející přečetl úryvek z knihy, která pojímala téma lásky čistě z evolučně-biologického pohledu. Proti tomuto jednostrannému názoru se však vymezil s tím, že svůj výklad založil v odkazu k bohu Erótu, detailně popsanému ve starověkém Řecku, ale „v mnoha ohledech aktuálnímu a živému i dnes,“ uvedl doktor Hejduk.

Erós byl výrazem pro jeden z druhů lásky, který přednášející vymezil v odlišnosti od jiných, především „filiatické“ a „agapické“. Filia znamenala „lásku mezi přáteli a agapé vyjadřovala lásku bratrskou, spontánní a nevybíravou. Erós naproti tomu vyjadřoval lásku vybranou, směřující ke kráse,“ vysvětlil přednášející. Erós jako jakýsi božský popud byl ve své ryzí, hořkosladké podobě chápán až zhruba do 6. stol. př. n. l., v pozdějších dobách byl různými způsoby pritifikován, domestikován a jinak oslabován.

 „Důkazním materiálem pro naše úvahy a představy o starořeckém pojetí lásky a eróta jsou především tisíce fragmentů malované keramiky, na kterých je Erós zobrazován jako opeřenec poletující v nesexuálních scénách po boku milujících honících vybrané milované. Dalším zdrojem jsou lyrické básně a epické spisy pocházející především z Athén. Nejpropracovanější koncepty pak nalezneme u Sókrata v Platónových dialozích,“ pokračoval náš host. Zde je důkladný popis řecké pederastie, jež představovala výchovnou, iniciační lásku mladých řeckých mužů k dospívajícím chlapcům. Šlo o přechodový rituál dnes známý i z mnoha jiných kultur. „Je třeba si uvědomit, že Erós, který je pro dobrý život jedince i polis v podstatě nepostradatelný, je zároveň jejich největší hrozbou, démonem ukrývajícím se v pozadí jejich spořádaných životů, démonem vždy znovu hrozícím propuknout až na úkor jejich prosperujícího života,“ zakončil doktor Hejduk.

Kateřina Šraitrová

studentka Fakulty chemicko-technologické, moderátorka Kavárny Universitas

www.facebook.com/KavarnaUniversitas

Psáno pro Pardubický deník