V úterý 15. října v Klubu 29 pokračoval cyklus neformálních diskusních večerů Science Café. V rámci těchto večerů se setkávají zájemci o vědu a vědění z řad široké veřejnosti s vědci a lidmi s vědou spjatými. V příjemné kavárenské atmosféře Klubu 29 mají návštěvníci možnost diskutovat a ptát se na to, co je na daném tématu zajímá. Pořadateli jsou studenti Univerzity Pardubice.
Naším úterním hostem byla historička doc. Jana Čechurová. Paní docentka přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, je vedoucí Semináře moderních dějin a také zastává funkci zástupkyně ředitele Ústavu českých dějin FF UK. Dlouhodobě se zajímá o svobodné zednáře a mimo jiné vydala knihu „Čeští svobodní zednáři ve XX. století“. Science Café navštívila se stejnojmennou přednáškou.
Paní docentka uvedla, že „počátky moderního svobodného zednářství jsou spojeny s 18. stoletím, kdy v roce 1717 vznikla v Londýně první Velká lóže.“ České země nezůstaly pozadu, když „již v roce 1741 vznikla lóže v Praze.“ Rozmach českého svobodného zednářství prý nastal v 90. letech 18. století. Ovšem poté „přišlo období nečinnosti, které trvalo až do roku 1918,“ přednesla. Nakonec jsou „z této doby sice známa jména českých svobodných zednářů, ale jednalo se pouze o jednotlivce, kteří byli členy lóží zahraničních,“ dodala. Příkladem prý může být Alfons Mucha, který se se svobodným zednářstvím seznámil v Paříži.
Opětovný rozmach podle Čechurové nastal právě v roce 1918, „kdy se 26. října usnesli čeští členové, že založí vlastní lóži (Jan Ámos Komenský) a poté začaly vznikat další. lóže ryze české.“ Mezi roky 1918 a 1919 prý vznikla lóže Národ, „která měla několik desítek členů, mezi které patřili významní literáti, umělci a všeobecně tehdejší inteligence. Velmi důležitou událostí bylo založení Národní velké lóže Československa, která právě v tomto týdnu slaví 90 let.“
Jak jsme se ale dozvěděli, 20. století svými událostmi nebylo vždy českému svobodnému zednářství zcela nakloněno. V říjnu 1938 došlo k uzavření lóží, které byly obnoveny v roce 1947. Ne však na dlouho. Nástup komunismu zednářům komplikoval jejich činnost, tudíž se v roce 1951 sami rozhodli „uspat“. K obnovení došlo až po Sametové revoluci v roce 1990.
Kateřina Šraitrová
studentka Fakulty chemicko-technologické, moderátorka Science Café Pardubice
Psáno pro Pardubický deník