V příjemné atmosféře Klubu 29 se v prosinci uskutečnil další z cyklu diskusních večerů Kavárna Universitas. Pořadateli těchto večerů jsou studenti Univerzity Pardubice. Návštěvníci z široké veřejnosti mají možnost setkat se s vědci a dalšími zajímavými osobnostmi veřejného života, vyslechnout přednášku a klást jim své dotazy.
Hostem předvánoční Kavárny Universitas byl doc. Pavel Hošek Th.D., který je vedoucím katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a také kazatelem Církve bratrské. Zabývá se vztahem teologie a kultury, odborně se věnuje vztahu teologie a vědy o náboženství a také předpokladům a možnostem mezináboženského dialogu. Je autorem několika knih. V přednášce „Tvůrčí fantazie podle J. R. R. Tolkiena“ nás seznámil se způsobem, jakým tento britský autor tvořil.
„Tolkien byl již od raného věku zamilován do jazyka a řeči a již v mládí experimentoval s tvorbou nových jazyků a básní. Na dotazy svých čtenářů o čem vlastně jeho básně jsou, však odpovídal, že to neví a že se to pokusí zjistit. Tvůrčí fantasie podle něj totiž byla nástrojem vnímání, kde není místo pro svévoli. Pro Tolkiena byla fantasie jakýmsi seismografem či anténou, pomocí níž se vylaďoval na vyšší sféry,“ započal svou přednášku docent Hošek.
Tolkien byl hluboce věřící římský katolík, který věřil, že „lidský umělec odráží něco z umělecké tvořivosti Stvořitele. Inspiraci vnímal jako Bílé Světlo, které k umělci přichází shůry a pomocí lidské tvořivosti je rozloženo na celé spektrum barev. Spisovatel pro čtenáře objevuje jiné, fikční či paralelní světy, o kterých podává svědectví. Literární dílo je dle Tolkiena pozváním do fikčního světa, který může být v lecčem skutečnější než ten reálný. Pobyt uvnitř tohoto světa čtenáře pozměňuje. Působí mu obnovu, únik a útěchu, jelikož na konci každého velkého díla vidíme, že dobro je silnější než zlo,“ pokračoval přednášející.
Při své práci byl Tolkien mimořádně pečlivý a zabýval se jemnými detaily. Trvalo tedy dlouho, než jeho díla mohla vyjít. Například „Pán prstenů vznikal celých čtrnáct let a dílo Silmarillion, na kterém pracoval šedesát let, se mu za jeho života nepodařilo dokončit. Za svého života vydal knihu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, která byla psaná jako kniha pro děti a sklidila úspěch. Zato s Pánem prstenů si již kritikové nevěděli rady a prohlašovali, že je infantilní. Po několika letech toto dílo objevili studenti amerických universit a o Pánu prstenů se začalo mluvit na kolejích a v menzách a postupem času se z něj stala kultovní kniha,“ zakončil docent Hošek.
Kateřina Šraitrová
studentka Fakulty chemicko-technologické, moderátorka Kavárny Universitas
www.facebook.com/KavarnaUniversitas
Psáno pro Pardubický deník